Denní Malenovická a noční Kozlovická:

Nebo chcete-li článek O provařené mašině v Malenovicích a prvním udělaném čase na noční v Kozlovicích.
Malenovickou soutěž bych nejraději přeskočila a pustila se do popisování skvělé atmosféry na noční v Kozlovicích, kde se nám podařil udělát náš první soutěžní čas. Ano, je to tak. Konečně jsme si na soutěži zastříkaly!
Ono to vypadalo, že i na těch Malenkách nějaký solidní čas bude, protože oproti nezdaru na Pržně jsme předek celkem rychle a bez problémů natáhly, akorát se nám nepodařilo nabrat vodu. Respektive podařilo, ale ne dostatek, protože..... ani sama nevím, mluvilo se cosik o nějaké bublině (no a jsme u toho, kde je bublina, tam jsou potíže - omlouvám se, vtip pro zasvěcené).
A víte jak, bez vody to nejde (haha další vtip - dneska jsem ve formě..)!
Abych to ale zkrátila. Mašina jela, voda nikde, mašina jela, voda nikde, takže nám holka začala vydávat velice neobvyklé zvuky, což myslím zaregistrovali všichni přítomní a nám nezbylo než její trápení ukončit.
Naštěstí to my holky bereme docela sportovně a nedaly jsme se rozhodit. Tímto končím, vkládám pro dokreslení video, kde můžete sami vidět jak to doopravdy všechno bylo.. A celkově tam vlastně krásně uvidíte, že rekce jistých zúčastněných byla poměrně... eh nepoměrná :D :) Ještě mě tak napadlo..vsadím se, že jste ve videu nemohli neslyšet jisté, velice pronikavé ječení, mající nás povzbudit k lepším výkonům. Tak to prosím byla naše choreografka Renátka a tímto ji za to velice děkujem, bylo to opravdu psychoooo..

A teď z veselejšího soudku. Večer jsme se, díky našim hodným mužům, mohly vypravit do Kozlovic, aby jsme zjistily, jaké je to absolvovat požární útok v noci. A v noci to opravdu bylo, protože díky startovnímu číslu 41 jsme přišly na řadu tuším kolem jedné ráno. Zima byla šílená. Od pusy se kouřilo, ruce zkřehlé, takže jsme většinu času seděly v Ávii a dodávaly si kuráž. Velké dík pak patří Vaškovi a Tomášovi, protože bez nich by jsme startovat asi ani nemohli.
Na základně příprava proběhla strašně rychle a zmateně, ale nachystaly jsme se. Jen co jsme se pak seřadily na startovní čáře, přestaly jsme zimu a lidi, čekající na to, jestli se nám to už povede, úplně vnímat. Asi to bylo dobře, soustředily jsme se jen to, až zazní startovní výstřel. Tempo bylo pomalejší, měly jsme v sobě, že chceme jet na jistotu. Osobně jsem nevnímala nic, nevěděla jsem co se děje za mnou, viděla jsem jen, že oba proudy doběhly a než jsem ucítila blížící se tlak vody, stačila jsem zaregistrovat, že nás nějaká skupinka mladíků povzbuzuje a fandí nám (děkujem..oni ví).. A čas 28,595 byl na světě. Stačil na osmé místo, kdy jsme za sebou zanechaly Bašku (31,409) se Lhotkou (40,378) a tuším další tři družstva..
Neradovaly jsme se ale ani tak z výsledného umístění, jako z toho, že se nám konečně povedl krásný požárním útok a dokonce ohodnocený i krásným časem..
Co napsat víc, než jen ujištění, že my to nezvdáme a pořádně zabojujeme i příště..
A pokud nám budete věřit a vyjadřovat svou podporu tak jako doteď, půjde nám to určitě ..za ženy Andrea
Z Kozlovic Vám nenabídneme ani fotky ani video, tma je tma..

Na soutěž v Malenovicích jsme jely ve složení:
koš - Barča Tabášková
savice - Marťa Šamajová
stroj - Vlaďka Šamajová
béčka - Pavla Rybovičová
rozdělovač - Andrea Dostalíková
pravý proud - Romča Lhoťanová
levý proud - Hedvika Šamajová
Na soutěž v Kozlovicích jsme jely ve složení:
koš - Barča Tabášková
savice - Marťa Šamajová
stroj - Tomáš Dudek
béčka - Pavla Rybovičová
rozdělovač - Andrea Dostalíková
pravý proud - Katka Zbránková
levý proud - Hedvika Šamajová